Mononukleóza z ničeho. Nic ze všeho.

11. february 2012 at 1:38 | M. |  "Včera, dnes a zítra"
Stačilo by vám říct že jsem mu to řekla, on mi to odpustil, ale pak jsem se s ním stejně rozešla? Ne, protože vám to příjde jako hrozná telenovela a pak mi nikdo nevěří, že je to skutečné. Sama si šlapu po štěstí.
Co se děje v posledních dnech? Zase nastal ten čas kdy prostě nejsem šťastná. Nebaví mě ráno vstát, dřít se, dřít se ve škole, po škole se snažit dát dokupy partu, aby se šlo ven, pak na dvě hodinky fb a spát. Pak znova.
O nemoci ►Začala jsem simulovat. Jo jasně, jsem strašný rebel :DD.
Šla jsem k doktorce s rýmou, mluvila jsem jak šmoula díky ucpanému nosu, takže na týden omluvenka do školy. Pak jsem v pohodě další týden chodila, ale ve čtvrtek mi ujel autobus. Rozmýšlela jsem se jak sehnat omluvenku. Pak jsem si vzpomněla na doktorku "Máš chřipku, ale jestli to příští týden bude stejné, nebo horší, přijď zase.", vzala jsem na vědomí mé týdení pálení v krku a šlo se k doktorce. Napsala mi antibiotika na týden a lehárko zas doma. V sobotu se mi povedlo ukecat rodiče, abych šla na diskotéku za kamarády, že teda nebudu pít. V neděli mi ale bylo hrozně. Nemohla jsem polykat, chvílema velké teplo a chvílema zimnice. Šla jsem zase na kontrolu. "Tak co, je to lepší?", "Ne je to horší". Podívala se mi do krku. "Vypadá to na mononukleózu". Myslela jsem si 'faajn, mám nějakou otravnou nemoc, něco jako angínu, takže super další týden doma, to bdue opruz'.. Udělali mi výtěr z krku a za 48hodin na odběry krve. Byl to čtvrtek, co volali pro výsledky a potvrdila se mi mononukleóza. Čekalo mě 5prásků denně. 3mega antibiotika, který vůbec nezabíraly a 2na krk. Den ode dne se to zdálo lepší a lepší. Teď se cítím celkem zdravá, i když jsem po druhých odběrech a jaterní testy mám horší. Občas mě bolí u žeber, večer mi bývá nevolno, ale cítím se fajn. Na internetu všude píšou 'Měsíc doma, půl roku jaterní dieta'. Než zjistila co mi doopravdy je uplynuly 3týdny. Kvůli nemoci budu ležet 2. Ptala jsem se jí jak dlouho budu držet dietu, tak mi řekla 'dva až tři týdny'. Málem mi vypadly oči z důlku. Jen nesmím sportovat. ◄
- - -
Tumblr_lz73sprjne1qjzy01o1_500_large
- - -
Co se týče zbytku, což je všechno kromě zdraví. Není to tak, jak jsem si myslela. Rodiče ještě rozvedení nejsou, až za 3měsíce. Budu se stěhovat s otcem, abych lépe dojížděla na školu, na kterou mě už vzali. (Nevím, jestli jsem už zmiňovala). Pak o škole asi moc novinek neřeknu. Za poslední týden umřela sousedka a stará paní asi 300metrů od nás, čekala jsem že budu třetí. Jsem zamilovaná a nešťastně. Tváří se sice, že se mu aspoň líbím, ale nejsem tak tupá. Strašně dokáže ovlivňovat moje nálady, aniž by chtěl. Vtípkuje? Je mi super. Složí mi pár komplimentů? I největší ledovec na světě by roztál. Je naštvaný? Moje nálada klesá na bod mrazu. Je to bratr mé nejlepší kamarádky. Mám jednu jedinou, kterou beru vážně a vidím jí jednou za dva týdny. Ty stovky kilometrů daleko nepočítám a spolužačky už vůbec ne. Nemám je ráda, protože celé město kam chodím do školy nemá rádo mě. Chovají se divně, jsou jak z jiného světa. Příjde mi, že jim spousta věcí nedochází. Lžou a mně to vadí.
Za celou tu dobu jsem si nejvíce oblíbila spánek. Taková nejlepší činnost. Doporučuji.